Chcete se uvolnit, nadýchat čerstvého vzduchu, dobít si baterky, přijít na jiné myšlenky, jenomže jak přírodou procházíte…
❌ s někým telefonujete,
❌ nejste tam sami a tak si povídáte,
❌ vzpomínáte, co všechno se stalo,
❌ přemýšlíte, jak to vyřešíte.
Nic proti sdílení trápení s druhou osobou, je to jedna ze skvělých forem, jak se uvolnit a vydechnout, ale to můžete i doma nebo na kafi.
Přírodou tak prochází jen tělo, ale duševně jste stále někde jinde, v jiném čase, na jiném místě.
Mysl se toulá a řeší…
Jak jít naproti psychohygieně v přírodě
👉 staňte se jejím pozorovatelem,
👉 buďte tady a teď (pomozte si třeba vědomým dýcháním),
👉 nechte ji k sobě promlouvat.
Pak se může stát, že vám najednou přijde krásná až erotická
V ten moment už nejste v hlavě, jste v těle a v kontaktu s pocity, které vás zevnitř prostupují. Mysl odpočívá, tělo a duše se vyživuje skrze krásu a vaši zvědavost pozorovatele.
„Pozorujte jí, jak se sjednocuje a prorůstá vším,
jak umí být podporující a stejně tak nepřející,
jak plodí a umrtvuje,
stále reaguje.“
„Někdy vypadá, že se nehýbe a přitom stále roste,
zrozuje se v jemnosti a kráse,
bují do otevření se a záhy uvadá a klaní se,
až navrací se…
…stále navrací se k sobě.“