Védy – věda o duši
Dávní mistři obdrželi tyto texty v meditačních stavech a právě proto se jim říká texty bez autorů. Obsahují hluboké a věčné pravdy a zákony k dosažení sebepoznání.
Příprava na studium Véd
Než se pustíte do Véd (např. Bhagavadgíty, Brahma Súter, Upanišad), čtení o zákonech mezi jedincem, světem a stvořitelem a do otázek “Kdo jsem Já” a “Co je cílem mého života” je velmi přínosné začít studium jednoduššími úvodními texty, které vysvětlují základní koncepty Véd.
Doporučuji začít například s
- Tattvabódha
Základní text, který je úvodem do studia Véd a který seznamuje hledajícího se stěžejními pojmy –> Pdf ke stažení
- Tajemství života – Moderní věda a pradávná moudrost
Je přehledem otázek a poznatků, jež figurují ve védských a řeckých spisech. Více o knize
Intelektuální činnost je vhodné pod dohledem učitele spojovat i s prožitkovou praxí (ásany, dech, koncentrační techniky, meditace), která vede studenta k nahlížení do vnitřního světa, který je neoddělitelnou součástí sebepoznání.
Takto intelektuálně a prožitkově připraven, s rozvinutou sebekontrolou a disciplínou, se ponořte do Véd, například do Zpěvu Vznešeného neboli Bhagavadgíty, vědy o duši.
Bhagavadgíta
Bhagavadgíta je třešničkou ve Védách, je univerzálním spisem pro lidi všech temperamentů, plná vznešených myšlenek a praktických instrukcí.
Hlavní postavou této knihy je bojovník Ardžuna (Vy), který na začátku velké bitvy odhazuje luk a šíp s myslí přemoženou žalem. Řeší dilema, zda bojovat či ne, protože v druhé armádě jsou jeho blízcí i učitel. Kršna, jeho rádce, vyřeší Ardžunovo dilema dlouhým dialogem známým jako Bhagavadgíta a Ardžuna pak vyjde z války jako vítěz.
Na pomyslném bojišti Bhagavadgíty se nachází naše nevědomost (Dhrtaráštra), bojovník Ardžuna/Vy (individuální duše), vozataj Kršna (božské Já sídlící v našem srdci), vůz (tělo), koně (smysly).
Nepřáteli jsou mysl, ego, smysly, mentální otisky, skryté tendence, rozdělování na příjemné a nepříjemné, chtíč, žárlivost, pýcha a pokrytectví.
Skrze 18 kapitol nás vede k poznání, pronikavému vhledu a jasnému správnému myšlení, které jsou zapotřebí k dokonalé harmonii mezi naší činností, emocemi a intelektem (Karma, Bhakti a Džňána jóga).”
Zdroj: Bhagavadgíta, Šrí Svámí Šivánanda, nakladatelství Cestou Jógy.
Tuto, pro mě velmi dobře srozumitelnou, verzi Bhagavadgíty přeložila Kateřina Kuklíková pod odborným dohledem mého učitele Michaely Svaté.
Kniha obsahuje původní text, význam, překlad a velmi přínosný komentář. Více o knize